Duchovní hudba v Českém Krumlově kolem r. 1600

Kdy: 02.07.2017 17:00, Kde: Kostel Božího těla - klášter

Koncert věnovaný 25. výročí zapsání do UNESCO - Duchovní hudba v Českém Krumlově kolem roku 1600

DYŠKANTI České Budějovice

Michaela Korychová, Jana Masopustová (soprán); Ludmila Dvořáková, Lucie Kolářová, Anna Voříšková (alt); Martin Horyna, Vít Podroužek, Jiří Tröstl (tenor); Jan Marek, Vladimír Jantač (bas). 

umělecký vedoucí Martin Horyna

Nešpory v Českém Krumlově v době posledních Rožmberků

Christoph Demantius (1567–1643)

  • Deus in adjutorium meum intende

Anonym (kolem 1560, Jacob Vaet?)

  • Veni, creator spiritus

Cristobal Morales (1500–1553)

  • Magnificat primi toni

Christoph Hecyrus (1520–1593)

  • Non peccat memorans

Clemens non Papa (1. pol. 16. stol.)

  • Deus, qui nos patrem

Orlando di Lasso (1532–1594)

Selectissimae cantiones (1579)

  • Cantantibus organis
  • Dilige solitudinem
  • Domine, quando veneris
  • Quasi cedrus exaltata sum
  • Anna, mihi dilecta

Jakou hudbu měl rád Petr Vok?

Claude Goudimel (1520–1572)

  • Hospodine, ty jsi můj podíl sám, žalm 119
  • Šťastný, kdož v Boží bázni, žalm 128

Anonym (ca 1590)

  • Ó Otče náš, kterýž jsi na nebesích (ranní píseň) 

Anonym (ca 1590)

  • Zdráva i milosti plná (ranní píseň)  

Anonym (kolem 1590)

  • Na počátku církve svaté

Claudio Merulo (1533–1604)

  • O Rex gentium

Jacob Handl (1550–1591)

  • Ecce, quomodo moritur justus
  • Misit Herodes rex

Pandolfo Zallamella (1551–1590)

  • Adorna thalamum
  • Ingrediente Domino

Dyškanti

Vokální soubor Dyškanti vznikl v roce 1982. Během téměř pětatřiceti let jeho existence se v něm vystřídala celá řada zájemců o interpretaci staré hudby a pro některé z nich to byl dokonce začátek úspěšné profesionální kariéry. Soubor, který dnes tvoří 8 – 12 zpěváků a hráčů na historické hudební nástroje, se věnuje hlavně duchovní hudbě české renesance, neuzavírá se však ani hudbě středověku a baroka. Repertoár souboru těží především z výzkumné činnosti Martina Horyny, hudebního historika, editora památek staré české hudby a hudební teorie a pedagoga na Jihočeské univerzitě. Velká část repertoáru pochází z jeho práce s prameny české hudby 14. – 17. století a soubor má to štěstí, že tyto zapomenuté hodnoty uvádí v novodobých premiérách. V letech 2014 a 2015 soubor intenzivně natáčel pro Český rozhlas, nahrávky souboru se pravidelně vysílaly na stanici Vltava v cyklu Liturgický rok v hudbě 15. a 16. století, který napsal vedoucí souboru Martin Horyna. Soubor dosud vydal 2 CD: Prachatický kancionál z roku 1610 (2013) a V naději Boží mistři Hus Jan a Jeroným (2016). Během roku 2017 se plánuje vydání CD Karel IV. a hudba lucemburského věku. Podobně jako u CD věnovaného českým reformátorům, i zde bude prezentována dosud neznámá hudba včetně rekonstrukcí neúplně dochovaných skladeb a nahrávka bude doprovázena bohatým faktografickým a obrazovým aparátem.

K hudbě spjaté s Českým Krumlovem v době posledních Rožmberků se soubor vrací od začátku své existence. Jde o tak rozsáhlý repertoár, že je v něm možné stále nacházet neznámé a dosud neprovedené skladby.

Z doby kolem roku 1600 se dochovaly tři objemné rukopisy, ze kterých se zpívalo v kostele sv. Víta. O chrámový zpěv se tu tehdy staraly dvě instituce: jednak literátské bratrstvo, do kterého vstupovali vzdělanější měšťané, a jednak školní sbor sestavený z učitelů a jejich žáků. K povinnostem školního sboru patřil každodenní zpěv při ranní mši a odpoledních nešporách. Bylo možné si ho objednat na pohřby, svatby, zasedání městské rady a další společenské události. Jeden z rukopisů obsahuje vícehlasé úpravy žalmů, hymnů a Magnificat, které byly určeny pro sváteční nešpory. Ukázky z tohoto repertoáru tvoří první část koncertu. Z Českého Krumlova pocházel Kryštof Hecyrus, příležitostný skladatel, který většinu svého života působil v nedalekých Českých Budějovicích. V roce 1561 vydal v Norimberku sbírku čtyřhlasých skladeb Veteres ac piae cantiones.

Celoevropsky nejoblíbenějším skladatelem druhé poloviny 16. století byl Orlando di Lasso, kapelník na dvoře bavorských vévodů v Mnichově. Jeho skladby jsou také zapsány ve zmíněných rukopisech a podle pozdějšího inventáře se na kůru kostela sv. Víta nacházel posmrtný tisk jeho motet Magnum opus musicum z roku 1604. Také Rožmberkové vlastnili celou řadu tisků jeho skladeb, například Selectissimae cantiones z roku 1579.

Podle data vydání byla tato hudebnina do rožmberské knihovny zakoupena asi ještě v době vlády Viléma z Rožmberka (1535–1592). Větší část hudebnin zachycených inventářem rožmberské knihovny však byla pořízena až v době vlády posledního Rožmberka Petra Voka (1539–1611). Většinou se jedná o mezinárodní repertoár (Claudio Merulo, Pandolfo Zallamella) nebo o díla skladatelů z rudolfínské Prahy (Jacob Handl). Petr Vok ovšem přestoupil z katolictví k Jednotě bratrské a asi z jeho iniciativy se v jeho době začala nakupovat hudba určená pro nekatolickou bohoslužbu. Nápadné je například velké množství různých vydání tzv. Ženevského žaltáře, zpěvníku francouzských kalvinistů, který se stal v překladech do většiny evropských jazyků společným majetkem všech nekatolických vyznání a možná i nejčastěji vydávanou knihou přelomu 16. a 17. století. Českým překladem žalmy opatřil bratrský kněz Jiřík Strejc (1587) a v rožmberské knihovně se nacházelo i vydání se čtyřhlasými úpravami Clauda Goudimela. Žalm č. 128 byl určen ke svatbě a nelze vyloučit, že se zpíval také při „svatbě pana Voka“. Rožmberská knihovna obsahovala také několik zpěvníků s vícehlasými úpravami českých duchovních písní, snad se jejich repertoár podobal hudbě, kterou známe z jiných zdrojů, jako jsou kancionály z Prachatic či Miletína.

 

Program

nahoru

Kontakty

Hana Pelzová - ředitelka

telefon: +420 721 470 558

e-mail: pelzova@komorni-festival.cz

Marek Tůma – produkce

telefon: +420 777 243 992

e-mail: produkce@komorni-festival.cz

Alena Svobodová – tiskový mluvčí

e-mail: ala.svobodova@seznam.cz