Slavnostní koncert Capella Istropolitana

Kdy: 01.07.2017 19:30, Kde: Maškarní sál

CAPELLA ISTROPOLITANA

Jan Hudeček – fagot

Antonio Vivaldi (1678–1741)

  • Koncert a moll pro fagot a orchestr, RV 497
  • Bassoon Concerto in A minor, RV 497
  • Allegro molto
  • Andante molto
  • Allegro

Giovanni Battista Sammartini (1700–1775)

  • Symfonie A dur, J-C 65
  • Symphony in A major, J-C 65
  • Vivace
  • Largo sempre piano
  • Allegro

Antonio Vivaldi

  • Koncert B dur „La Notte“ pro fagot a orchestr, RV 501
  • Bassoon Concerto in B flat major, RV 501
  • Largo Andante molto
  • Presto (Fantasmi)
  • Presto Adagio
  • Andante molto (Il Sonno)
  • Allegro (Sorge l'Aurora)

Ottorino Respighi (1879–1936)

  • Staré tance a árie, suita č. 3
  • Ancient Airs and Dances, Suite No. 3
  • Italiana (Andantino)
  • Arie di corte (Andante cantabile)
  • Siciliana (Andantino)
  • Passacaglia (Maestoso Vivace)

Ilja Zeljenka (1932–2007)

  • Musica Slovaca

Felix Mendelssohn - Bartholdy (1809–1847)

  • Symfonie č. 10 h moll pro smyčcový orchestr, MWV N 10
  • String Symphony No. 10 in B minor, MWV N 10
  • Adagio – Allegro – più presto

Ačkoli byl Antonio Vivaldi (1678–1741) sám houslista, zkomponoval řadu vynikajících koncertů i pro dechové nástroje, z nichž nejslavnější jsou flétnové a fagotové. Celkem zkomponoval 39 fagotových koncertů (vedle 230 houslových), a v jeho tvorbě to je jistá záhada. Nevíme přesně, pro koho koncerty skládal, ani jak se seznámil tak dobře s nástrojem, který byl v Benátkách málo znám a vyráběl se v Paříži, Amsterdamu či Norimberku. Jeden z nich je věnován fagotistovi Giuseppe Biancardimu, ale ani o jeho totožnosti nevíme mnoho. Většina jeho koncertů vznikala v letech 1728–1737 a jsou zjevně komponovány pro vynikajícího hráče a využívá plně horních i dolních rejstříků a mimořádných výrazových možností. Podobně jako Čtvero ročních dob, mají některé i mimohudební inspirace. Jeho Fagotový koncert B dur má podtitul „Noc“, krátká a rychlá druhá část s podtitulem Fantasmi má asociovat noční běsi, třetí pak klidné spočinutí. Předposlední čtvrtá část má název Slunce a závěrečná Východ Jitřenky.

Giuseppe Sammartini (1700–1775) je italský barokní skladatel považovaný za předchůdce hudebního klasicismu – ovlivnil i tvorbu Josepha Haydna. Nejtypičtější hudební formou se pro něj stala symfonie, která měla podobu kratší, většinou třívěté skladby s různými tempovými označeními. Právě tímto řazením částí v různém tempu, typickým dosud jen pro operní předehry, předjímá symfonii v klasické podobě. Jeho skladby zaujmou také průzračným vedením hlasů a prací s tématem. Sammartini působil v Miláně a zkomponoval kolem sedmdesáti symfonií a přes deset instrumentálních koncertů (sám byl také hobojistou), ale také opery a duchovní skladby.  

Ottorino Resphighi (1879–1936) je znám především díky symfonickým skladbám Římské fontány a Římské pinie, ovlivněnými impresionismem. Působil ale také jako muzikolog, který se zajímal o hudbu italské renesance, baroka a klasicismu. Inspiraci starou hudbou v sobě nesou všechny tři suity Antických tanců a árií. Jde o volné transkripce skladeb komponovaných starými italskými mistry. První vznikla v roce 1917, druhá v roce 1923 a Suita č. 3 v roce 1932. První část Italiana a třetí část Siciliana zpracovává anonymní skladby z 16. století, druhá část Arie di corte pochází původně od Jeana-Baptiste Besarda, a závěrečná Passacaglia je dílem Lodovica Roncalliho z roku 1692. Resphighi skladby stylově sjednotil do neoklasického tvaru a podtrhl jejich bytostně italský melodický půvab.

Slovenský skladatel Ilja Zeljenka (1932–2007) vyrůstal v Bratislavě a ve skladbě byl původně samoukem, až na prahu dospělosti studoval u Jána Cikkera. Jeho hudební styl je proto velmi originální a vychází jak z avantgardy, tak ze slovenských lidových kořenů. V letech 1961–68 pracoval v Československém rozhlase Bratislava, později vyučoval na bratislavské VŠMU. Je autorem dvou oper, pěti symfonií, instrumentálních koncertů, kantát, ale i filmové a scénické hudby či hudby pro folklórní soubory. Musica Slovaca je stálicí slovenských smyčcových orchestrů pro svou melodičnost i osobité kompoziční řešení.

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847) byl zázračným dítětem a všichni ho srovnávali s Mozartem. Jeho průzračná a virtuózně komponovaná hudba skutečně k Mozartovi odkazuje, stejně jako originalita jeho raných děl – svých třináct Symfonií pro smyčce zkomponoval mezi 12 a 14 rokem života. Narodil se do bohaté a kulturně orientované židovské rodiny, která přijala křesťanské vyznání. Od dětství byl obklopen hudbou a jeho Smyčcové symfonie byly určeny pro domácí muzicírování s malým orchestrem. Na skladbách je zřejmé, jak virtuózně dovedl mladý Mendelssohn komponovat pro smyčce a jak intenzivně se zajímal také o barokní vícehlas. Některé jsou čtyřvěté, jiné pouze jednověté, jako desetiminutová Symfonie č. 10 h moll s pomalým melancholickým úvodem a brilantní rychlou koncovkou.

Jan Hudeček

Mladý český fagotista Jan Hudeček pochází z Českých Budějovic. V patnácti se stal absolutním vítězem v soutěži dechových nástrojů na mezinárodní soutěži 15. Concorso Internazionale per Giovani Musicisti „Citta di Barletta“ v Itálii (věk do 30 let). V roce 2008 získal 1. cenu a titul laureáta ve 42. ročníku národní rozhlasové soutěže Concertino Praga. Je rovněž laureátem mezinárodní soutěže Concertino Praga a následně pro Český rozhlas nahrál fagotový koncert Jana Nepomuka Hummela. V roce 2014 získal 1. cenu a titul laureáta v mezinárodní interpretační soutěži Pražského jara. V této souvislosti obdržel rovněž cenu Českého hudebního fondu za nejlepší provedení skladby soudobého českého autora, zkomponované zvláště pro tuto příležitost (Jiří Teml – Commedia pro fagot a klavír).

Koncertoval v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Polsku, Itálii, Francii, Turecku, Španělsku, Japonsku a USA. V červnu roku 2015 dostudoval na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Františka Hermana a prof. Jiřího Seidla, získal magisterský titul a dále se věnuje především sólové koncertní činnosti. Rád propaguje hudbu 20. století, zejména českých autorů. Od konce roku 2011 působí jako sólo fagotista orchestru Národního divadla v Praze a zároveň je 1. fagotistou orchestru Solistes European Luxemburg.

Program

nahoru

Kontakty

Hana Pelzová - ředitelka

telefon: +420 721 470 558

e-mail: pelzova@komorni-festival.cz

Marek Tůma – produkce

telefon: +420 777 243 992

e-mail: produkce@komorni-festival.cz

Alena Svobodová – tiskový mluvčí

e-mail: ala.svobodova@seznam.cz